Sojka obecná
Sojka obecná, smělý a hbitý pták z čeledi havranů, jenž zřídka klidně posedí na stromě, při potulkách pitvorně se tváří, chocholku na hlavě tu vzpřimuje, tu hladce k hlavě přikládaje. Na zemi jen nesnadno hopkuje, kolísavý let má nepravidelný, nejraději přelétá jen od stromu ke stromu. Loupeživý pták tento plení obratně hnízda ptáků menších, i drozdů, vejce vypíjí, Krahulíkovi se staví, jestřábu však vždy podlehne. Hlas její jest drsné »rérré«, jež ozývá se lesem. Napodobí též hlasy jiných ptáků, mňouká, v kleci naučí se i slova pronášeti. Mimo ptáky a vejci živí se sojka různým hmyzem, dešťovkami, oříšky, žaludy, bukvicemi, jeřabinami i různým ovocem; vyklubává i nezralé obilí na poli. Nalézá-li na podzim hojně plodů, snáší se houfně a skrývá ve skulinách stromů nebo pod zvadlým listím, aby se později vracela k svým zásobárnám. Do hnízda, jež staví na rozličných místech, na stromech a vyšších keřích v kmenu dutém neb u země, snáší 5 – 7 zelenavých vajec, s tečkami šedohnědými, z nichž v 17 dnech líhnou se mláďata. Sojka jest u nás hojná v horách i nížinách; ze severu sojky v zimě vyhledávají krajiny mírnější a přelétají do jižní Evropy až sev. Afriky; táhnou v září a říjnu, zpět v březnu a dubnu. Vyskytují se ve všech vhodných lesích, na sever až po stř. Švédsko, na jih do zemí kol Středoz. moře. Sojka má zobák silný, vpředu poněkud hákovitě zakřivený, jest barvy světle rezavé, na hlavě má chocholku z pírek bělavých s načernalým proužkem na ostnu; zpodek hrdla a nad ocasem peří bílé, ruční letky černé s bílou obrubou, krajní krycí péra křídla zdobena příčnými pruhy modrými a černými. Délka těla 15 cm, křídla 17 cm, ocasu 15 cm. Zná se asi 15 druhů sojek rozšířených v různých poříčích severního mírného pásma Starého světa.
